
Když Tom dořekl větu nevzrušeným hlasem, dívka se zatvářila dotčeně. Tom měl místo očí škvírky a ona dívka oči zase jako bulvy.
"Copak se nemůžu jít pobavit?" Zeptala se jemným nevinným hláskem a Tom protočil oči.
"Ty jsi věděla, že tady budu?" Zeptal se. Neodpovídala. "Takže si přece jenom Holly slyšela." Zavrtěl nevěřícně hlavou. "Už brzo se od nás odstěhuješ. Nebudeme ti poskytovat azyl do nekonečna, Rio." Dodal vážným hlasem a dívka ho zpřahla pohledem. Pak se otočila na podpatku a zmizela někde v davu.
Daisy pozorovala, jak se snaží do vysokých jehlách prodrat davem, aniž by upadla a že má minišaty kratší, než by měla mít. Chtěla snad na Toma zapůsobit a dostat ho zpátky?
"Myslím, Kaulitzi, že téhle se jen tak nezbavíš." Ušklíbla se Daisy na svého nového kamaráda a podala mu dalšího panáka, kterého objednala když měl Tom malou roztržku s jeho bývalou přítelkyní.
Další den byl zvláštní. Oba dva bratři vyspávali až do oběda a chudák Holly, která se je snažila tak marně sehnat, se mohla uvolat, uesemeskovat a uzvonit. Nic nezbíralo, kluci spali jak dřeva. Je pravda, že si potom večer v baru dali pořádně do nosu a domů se vrátili kolem čtvrté ráno s Daisyinou a Ameliinou pomocí.
Ria se nadobro odstěhovala z domů kluků. Chtěla to stihnout dříve, než se probudí, což se jí náramně podařilo. Avšak šance, že by Toma mohla někdy dostat zpátky, se nevzdávala. Věděla moc dobře, že se to jednou stane. Určitě.







