Btw, Gustavovi všechno nejlepší! :))
Když se v půl čtvrté ráno vrátili z oslavy narozenin, byla Ria už unavená. Ihned zalezla do koupelny, kde se okoupala a šla spát. Tom s Billem měli čas si konečně popovídat. Po dlouhé době, protože Tom byl pořád jen s Riou a na svého bratra zkrátka neměl čas, ikdyž si to horečně přál.
Oba dva se usadili v kuchyni u stolu s hrnkem kafe v ruce. Tom vypadal unaveně, ale snažil se to nedat na sobě znát.
"Tak, co se děje, Tome?" Začal rozhovor Bill a pozoroval, jak Tom upíje z hrnku kafe.
Tom vzdychl. "Já nevím. Zdá se mi, že už k Rie necítím vůbec nic. Jako loď, která odpolouvá." Bill se v duchu usmíval, protože s tou lodí mu to přišlo vtipné. Tom takhle nikdy nemluvil, ale pak se napomenul a pokusil se vžít do situace bratra.
"Všiml jsem si." Řekl příkře. "Mluvil si s ní?"
"Ne." Odpovědl stroze.
"To je ale chyba. Zkus si s ní promluvit a určitě se nějak domluvíte, aniž by jste se rozešli." Bill veděl, že na začátku jejich vztahu si Tom nemohl Riu vynachválit, ale teď už to nemělo takové grády.
"Jenže někdy se s Riou rozumně mluvit nedá." Nedal si říct. Jeho nálada zase o nějaký stupínek klesla.
"Musíš to zkusit. Jsem si jistý, že ona to musí cítit stejně, nebo ne?" Bill zvedl obočí a pozorně se zadíval na svého bratra.
Tom se na chvilku podíval stranou a pak se podíval zpět na Billa. "Včera, když jsme byli v baru, přišla ke mě nějaká holka - Jade. Chvíli jsme spolu mluvili a pak se tam přiřítila Ria. A řekla, že je to se mnou někdy o nervy." Zmítal Tom v paměti.