close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Jackanapes | five | Ty jsi Becky, že?

3. září 2013 v 14:35 | Eiza |  jackanapes

Včera byl bar v podstatě otevřenej až do rána, takže jsem tam skejsla o pár hodin víc. Ne že by mi to vadilo, svou práci miluju a baví mě rozhodně víc, než poslouchat cucání Toma s Lydií.
Bylo asi kolem sedmé ráno, kdy jsem ještě uklízela v baru. Myla skleničky, čistila stoly, vybalovala nové zásoby, které nám večer Hugo přivezl. Vlastně jsem tam strávila ještě dvě hodiny navíc. Pak se tam objevila ještě Will - třetí zaměstnankyně baru. Pokecaly jsme. Horlivě mi vyprávěla, jak bylo v Turecku, kam letěla na dva týdny se svým snoubencem, se kterým bude mít za dva měsíce svadbu. Zašly jsme spolu na kafe, takže jsem se doma objevila až převážně na oběd. Nijak mi to nevadilo. Koupila jsem si čínu, protože počítat s tím, že by Lydia něco uvařila, to jsou dvě věci, které nejdou dohromady. Zavřela jsem se v pokoji a koukala na filmy. Pro mě pohodová neděle. Dneska jsem do práce už nešla, takže jsem mohla večer někam vyrazit. Ikdyž to vidím tak, že celý večer prospím, protože můj spánek za posledních pár dní, je nedostatečný.
Uslyšela jsem bouchnout dveře. Lydia. Copak ona si dneska nevyspává jako obvykle? Zvláštní. Ani jsem se nenamáhala vstávat z postele. Dveře opět bouchly. Odešla. Mrkla jsem se na hodiny. 15:50. Ještě brzo.
Bouchly dveře. Zase. Co se sakra děje? Neochotně jsem vylezla z vyhřáté postele a otevřela dveře.


Někdo seděl na pohovce. Kluk. A byl to... kdo to vlastně je? Já ho ale znám. To je Tomův bratr Bill.
"Co tady chceš?" zeptám se ho unaveně.
"Čekám tady na Toma. Nevíš, kdy přijde? Nebere mi telefon." Vstane z pohovky a ujde pár kroků ke mě. "Ah. Ty jsi Becky, že?" Usměje se na mě. "Já jsem Bill."
"Becca." opravím ho. Jen se usměje. "Vážně netuším, kde by mohl být. Ale určitě bude s Lydií." Ikdyž jsem se o tom Billovi nezmínila, přemýšlela jsem, proč tady vlastně byla. Asi si něco zapomněla.
"A nevíš, kde je ona?" řekl poslední slovo s výrazným nenadšením.
Zakroutila jsem hlavou. "Netuším."
"Dobře, díky. A promiń mi, že jsem sem jen tak vpadnul." Omluvil se.
"To je v pohodě." Pohodářsky jsem se na něj usmála.
"Tak já už půjdu." Měl se k odchodu.
"Počkej," zarazila jsem ho. "Nechceš se chvíli zdržet?" Zeptala jsem se ho. Nemám co na práci, nudím se a Max je v práci. Tak proč bych si s ním nemohla chvíli popovídat?
"Tak jo." přitakal hned s úsměvem a usadil se s úsměvem zpátky do křesla.
"Dáš si čaj, kafe, vodu, džus...?"Nabídla jsem mu, když jsem otevřela lednici.
"Džus, děkuju."
Z ledničky jsem vytáhla multivitamínový džus a vyndala dvě skleničky, do nichž jsem oranžovou tekutinu nalila.
"Tady." obě sklenky jsem položila na stůl.
"Díky." usmál se a hned se napil. Chvíli si mě prohlížel. Taky jsem si ho prohlížela. Vypadal vážně mile.
"Lydia tě nemá moc v lásce, co?" Jeho tvář i slova byla soucitná.
Ušklíbla jsem se. "Já ji taky ne. A Lydia je mi úplně u zadnice. Je to jenom namyšlená fretka s mozkem velikosti zrnka písku."
"Tak to jsme dva." řekl se smíchem.
"Ty ji taky nemůžeš vystát?"
"Přesně. Vždycky musím vypadnout, když si ji k nám domů přivede. I psi ji nemají rádi." Ušklíbne se. "Naštěstí to není moc často." dodá sťastně.
"Tak to ti závidím. Já ji tu musím snášet každej den. Plus tvýho bratra k tomu." Zazubím se.
"Už předem se za něj omlouvám." Usměje se. "Je to vážně skvělej kluk, Becco. Ale občas je takovej..."
"Namyšlenej, bezmozkovej,...?" Nazdvihnu obočí. Bill přikývne a oba se začneme smát. Aspoň, že ten Bill je z normálního těsta.

Měla jsem takovej pocit, že mu můžu opravdu věřit. Pořád mi něco vyprávěl. Vtípky, historky z dětství, když byli s Tomem malí... Ač jsem si to nechtěla připustit, nebo to vůbec vyslovit, Tom se zdál z Billových historek jako fajn kluk. Jenže co bylo dříve, není dnes. Dříve to byl sladký Tomí a dnes je to namyšlený Tom s egem Grand Canyonu.
Povídali jsme si aspoň ještě dvě hodiny, takže jsme si oba dva parádně zkrátili čas, skvělě si popovídali a stali se z nás skvělí kamarádi.
 


Komentáře

1 Ver Ver | Web | 3. září 2013 v 15:19 | Reagovat

Jéé to je moc pěkné ;-) Bill je takový sympaťák jo? Tak to se teď budou všichni vzájemně navštěvovat, ne? :-D Díl jsem si moc užila, takový pohodový a klidný, pěkně se to četlo ;-) Už se těším na šestý díl, vážně mě ta povídka vzala! ;-)

2 E. E. | Web | 5. září 2013 v 18:37 | Reagovat

Konečně jsem se dočkala příchodu Billa:) alespoň že on je normální a nejsou všichni jako Lydia a Tom :D

3 Beatrice Nawaro Beatrice Nawaro | Web | 17. září 2013 v 9:40 | Reagovat

Tady to začíná jiskřit :D To bude ještě romantique mezi Billem a Beccou, žejo? :D Ale to přirovnání Tomova ega ke Grand Canyonu mě úplně rozsekala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama