close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Jackanapes | ten | U Kaulitzů doma.

21. září 2013 v 14:30 | Eiza |  jackanapes
Z nemocnice mě pustili hned druhý den domů, za cež jsem byla nehorázně ráda. Déle bych už to nemocniční jídlo nesnesla. Oba dva mě přes den několikrát navštivovali, obzvlášť Tom. Bylo až podezřele zvláštní, jak se ke mě hezky a mile choval. Asi si o něm brzo začnu dělat nový obrázek, jestli bude takový, když budu u nich doma.

Cesta autem z nemocnice neměla dlouhého trvání. Řídil Tom, takže projel každou křižovatkou těsně před červenou a celou dobu to metl od osmdesát a více. Takže to byl tak trochu teror, s ním jet. Aspoň vím, že si už přístě s ním do auta nesednu. A pokud budu muset, tak si nakladu podmínky, což on zná. A nikdy se mu to nelíbí.


Když Tom po té své rychlojízdě zaparkoval na jejich příjezdové cestě, docela jsem se divila. Jejich dům vypadal úplně normálně. Čekala jsem spíš, že to bude nějaká luxusní vila. Jo, jasně, tohle taky vypadalo dost dobře. Ale dost dobře není to stejné jako luxusně. Každopádně jsem nepochybovala, že uvnitř to musí být ještě hezčí než zvenku.
A nezmýlila jsem se. Vše měli luxusně a pohodlně zařízeno, i podle barev pokojů.

Měla jsem na zádech baťoh se svými maličkostmi z bytu a kluci mi akorát z kufru vynášeli můj kufr s oblečením. Pociťovala jsem příjemnou změnu, že už nemusím bydlet s Lydií. Vím, že Tom pro mě bude pořád něco jako její součást, která mi ji bude připomínat.

"Bec, pokoje jsou v patře." Usmál se na mě Bill a spolu s Tomem a s mým kufrem vyšlapávali schody. Přikývla jsem a chvíli se na ně dívala. Tohle člověk jen tak nevidí, tu ochotu. Tiše jsem se zasmála, aby mě neviděli a následovala je nahoru do patra.
V mém pokoji, respektive pokojem pro hosty, se mi začínalo líbit. Už jen co jsem za klukama vešla dovnitř a Tom mi oznámil, že je to mé nové království. Byl otapetován béžovou tapetou se vzorem, uprostřed zdi před námi byla velká manželská postel, po pravé straně od ní byl stolek s židlí a se dvěmi zrcadly. Po levé straně od postele byl hnědé dřevné dveře a hned na té samé steně se rozprostírala veliká skříň se skleněnými dveřmi. Tenhle pokoj se mi vážně moc líbil.

Stála jsem ve dveřích s pusou dokořán. Kluci se mi začali smát.

"To takhle koukáš vždycky, když vidíš něco nového?" Utáhne si ze mě jako první Tom.
Kysele se na něj zašklebím a vypláznu jazyk. "Ty jsi ale vtipný!"
"Tak jo, Bec." Usměje se na mě Bill. "Chceš pomoct s něčím?" Zeptá se ochotně.
Zavrtím hlavou. "Ne, díky. Tohle už je ženská práce." Oba dva obdařím úsměvem.
"Fajn. Budeme dole, kdybys cokoliv potřebovala, zavolej." Mrkne na mě Tom a když se za nimi zavřou dveře, znovu se rozhlídnu po pokoji. To je jako sen. Páni. Nadšeně jsem se nadechla a klekla jsem si ke kufru. Rozepla jsem ho a začala si vyndávat oblečení a dělat z nich hromádky.
 


Anketa

Jackanapes

Jackanapes.

Komentáře

1 Luca. Luca. | Web | 21. září 2013 v 14:45 | Reagovat

Tak Tománek nám jezdí rychle, ale ale :D A pokutu že nedostane :D Becce upřímně od srdce závidím, bydlet s nimi, to je něco neskutečného, hlavně s tím starším :D A ten pokoj <3 No a jsem zvědavá, kdy tam už konečně dáš ty-víš-koho! :D

2 Ver Ver | Web | 21. září 2013 v 16:09 | Reagovat

:-D Já se tak nasmála, jak si popisovala tu cestu s Tomem řidičem.
A ten pokoj, holka, já ti povím, ty máš výborný vkus! :-)
Moc se těším na další díl :-)

3 Aislin O'Callaghan Aislin O'Callaghan | Web | 21. září 2013 v 17:48 | Reagovat

Ooooh, ta má ale štěstí :-) Cestu zmáklou za polovinu běžného času :D (i když zaražená v sedadle) :D Ale ten pokooooj!!! No, tak ten je vážně parádní :-) No jo, na luxus se zvyká opravdu velmi rychle :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama